Michail Gorbačov (1931)
Sovětský reformní politik, bývalý sovětský prezident a generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu.
Gorbačov se narodil ve Stavropolském kraji, na jihu Ruska. V Moskvě ukončil vysokoškolské vzdělání v právnickém oboru. V roce 1952 vstoupil do komunistické strany a vrátil se do rodného kraje. Zde externě ukončil další vysokoškolské studium v oboru ekonomika zemědělství. V letech 1955-1958 působil jako předseda místního komsomolu.
Velká kariéra Gorbačova začala v roce 1971, kdy byl zvolen do ústředního výboru komunistické strany. Jeho členem zůstal až do roku 1991. V ústředním výboru měl na starosti zemědělství (1978-1985). Zlomový okamžik jak pro něj osobně, tak pro Sovětský svaz a vlastně celou Evropu, přišel v roce 1985, kdy se po tvrdých vnitrostranických bojích stal generálním tajemníkem komunistické strany, což bylo prakticky nejmocnější postavení v Sovětském svazu.
Po převzetí moci Gorbačov pochopil, že jeho země je v důsledku studené války, která v osmdesátých letech vyústila ve vyčerpávající závody ve zbrojení, v hluboké ekonomické krizi, a že si nemůže dovolit pokračovat v dosavadní (hlavně zahraniční) politice. Gorbačov proto odstartoval pokusy o reformu sovětské ekonomiky a společnosti. Jeho snahou nebyla demontáž socialismu, ale obnovení dynamiky sovětského hospodářství. Jeho reformy se označovaly hesly perestrojka (přestavba) a glasnosť (otevřenost).
Gorbačovovy snahy mohly uspět jen za předokladu, že se zmírní mezinárodní napětí, neboť neustálé zbrojení odčerpávalo ohromné finanční prostředky ze státního rozpočtu. Gorbačov proto zahájil politiku uvolňování. Změna kurzu sovětské zahraniční politiky znamenala odklon od konfrontace směrem k politice koexistence. Gorbačov zahájil odzbrojovací vyjednávání s americkým prezidentem Reaganem, které vyústily v podepsání řady dohod o likvidaci atomových zbraní.
Na druhé straně však nový liberální kurz vedl k tomu, že komunistický blok se začal rozpadat. Tento proces se stal pro Gorbačova neudržitelný. Nejprve se v roce 1989 uskutečnily demokratické změny ve střední Evropě. Celý proces vyvrcholil rozpadem samotného Sovětského svazu (1991) a sám Gorbačov musel odstoupit z funkce sovětského prezidenta (1990-1991). V důsledku těchto revolučních změn byla ukončena studená válka, sjednotilo se Německo a ve střední Evropě byly obnoveny demokratické tradice. Hrozba, že letité mezinárodní napětí, které hrozilo přerůst ve světový válečný konflikt, byla zažehnána. Sám Gorbačov pojmenoval svou koncepci evropské zahraniční politiky jako "budování společného evropského domu” (1989). Tato koncepce spočívala v likvidaci současných vojenských bloků a vytvoření jedné, celoevropské bezpečnostní organizace na principu kolektivní bezpečnosti. Za svůj neocenitelný přínos pro světový mír a demokratické proměny ve střední a východní Evropě obdržel Gorbačov Nobelovu cenu a řadu dalších mezinárodních prestižních ocenění.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.euroskop.cz